Velká písmena

 

Velká písmena jsou jednou velkou neznámou. Našlapujeme kolem nich po špičkách a snažíme se z užívání vlastních jmen všelijak vykroutit, abychom se nedopustili chyby. Je to vcelku pochopitelné, protože odlišení oficiálního jména od jména obecného může jednomu pěkně zamotat hlavu. Zkusme si v onom nepříliš voňavém jazykovém guláši udělat trochu pořádek.
 
K ČEMU SLOUŽÍ VELKÁ PÍSMENA?
Velká písmena mají čtenáře upozornit, chceme jimi vyjádřit cosi jako "dávej dobrý pozor, teď přijde něco důležitého!" Co přesně jimi označujeme?
  1. vlastní jméno
  2. významný jev, něco úcty-hodného
  3. začátek věty
  4. zkratku nebo značku
Z této škály nejvíc uživatelů češtiny naráží v bodech 1 a 2, proto se na následujících řádcích budu zabývat právě těmito kategoriemi.
 
 
VLASTNÍ JMÉNA
Těmito slovy označujeme něco jedinečného, jednotliviny, něco, co bychom ve shodě s Janem Werichem vyjádřili tak, že "Je jen jedno na světě, čili unikát!" (Fimfárum) Vlastními jmény tedy odlišujeme určitou jednotlivinu od jiných jednotlivin: pejska Punťu od pejska Alíka, horu Černou od hory Lysé apod. Stává se, že jedno jméno k odlišení nestačí (Jelení), a proto je potřeba užít další jméno (Horní Jelení, Dolní Jelení).
 
Základní pravidla psaní velkých písmen u vlastních jmen
Typ Pravidlo Příklad
Jednoslovná vlastní jména velké počáteční písmeno Ondřej, Afrika
Souslovná vlastní jména velké počáteční písmeno 1. slova
Spojené státy americké, Národní divadlo
("Název v názvu" je pořád názvem, píšeme tedy Slavkov u Brna, Univerzita Karlova apod.)
Souslovná vlastní jména (ozn. měst, čtvrtí, vsí, sídlišť apod.) velké počáteční písmeno u všech slov (kromě předložek)
Bělá pod Bezdězem, Vranov nad Dyjí, Ústí nad Orlicí, Hradec Králové
(Ale pozor - pokud je bližší určení za základem názvu, je psaní odlišné: Rokytnice v Orlických horách, Kostelec nad Černými lesy, Sídliště Českých legií!)
Vlastní jména, před nimiž stojí obecné jméno druhové, které se u podobných názvů často opakuje malé písmeno u obecného jména druhového, které se u podobných názvů často opakuje zámek Hrubý Rohozec, poloostrov Apeninský, most Legií apod.
Vlastní jména, která začínají předložkou
 velké počáteční písmeno předložky i následujícího slova dům U Dvou slunců, restaurace Pod Lipami, náměstí Mezi Zahrádkami apod.
 
 
Uvedená pětice pravidel však nedokáže ani při nejlepší vůli postihnout celou šíři problematiky velkých písmen, proto bude nejlepší, když si tento pravopisný jev "rozpitváme" ještě trochu víc.
 
1. JMÉNA ŽIVÝCH BYTOSTÍ (a bytostí takto pojatých)
Velkým písmenem označujeme jména osob jako jednotlivců, tedy:
  • jména křestní (Žofie, Pankrác, Servác, Bonifác)
  • příjmení (Novák, Skočdopole)
  • jména umělecká (Krásnohorská)
  • přídomky (Jiří z Poděbrad)
  • přezdívky (Jerry, Učitel národů [J. A. Komenský])
  • ustálená označení neznámých autorů (Anonym perský, Mnich sázavský)
POZOR! 
Uněkterých původně vlastních jmen převládlo jejich obecné pojetí vyjadřující určitou vlastnost, proto je píšeme v tomto přeneseném významu s malým písmenem: donchuán (Pavel, to je donchuán, všechny dívky mu padají k nohám); jidáš (Ondra byl pěkný jidáš, nechal kamaráda ve štychu.); lazar (Hubert leží v komoře jako lazar.); švejk, kuba, tatar apod.
 

Dále se takto označují příslušníci:

  • rodů (Lucemburk, Přemyslovec)
  • rodin (Dvořákovi)
  • kolektivů osob téhož jména (Novákové - ne ve smyslu příbuzných, ale nositelé jména Novák)
  • národů a kmenů (Čech, Valach, Rom, Žid)
  • (obyvatelé) místa nazývaného vlastním jménem (Evropan, Plzeňan, Brňan, Malostraňan, Brněnští, Plzeňští)
POZOR!
Ne všechnykolektivy a jejich příslušníky ale píšeme s velkým počátečním písmenem! Malým písmenem zaznamenáváme jména členů organizací (sokol, skaut), názorových skupin (masarykovec), zaměstnanců závodů (tatrovák), přívrženců sportovních klubů (sparťan, slávista),účastníků akcí (husita), příslušníků náboženských vyznání (katolík, mohamedán), příslušníků mnišských řádů (jezuita, františkán), příslušníci antropoogických skupin (běloch, indián, cikán - nikoliv jako národnost) apod.
 
S velkým písmenem se píší i další "osoby":
  • postavy náboženské, mytologické, alegorické (Bůh: ve významu náboženském - s úctou, jinak třeba věta: "Nesviť pánubohu do oken!", Syn boží, Duch svatý, Panna, Svatá trojice, svatý Václav, Perun, Zeus, Matka vod, děd Vševěd, Rozum, Štěstí apod.)
  • zvířata (pes Azor, kůň Šemík, liška Bystrouška, kačer Donald apod.)
  • jedinečné bytosti v uměleckých dílech (Druhý posel, Raněný, Velký mág)
 
 
2. JMÉNA HVĚZDÁŘSKÁ A ZEMĚPISNÁ
S velkým písmenem se píšou:
  • nebeská tělesa a souhvězdí (Mars, Země, Velký vůz, souhvězdí Kozoroha)
  • světadíly, země, krajiny (Severní Amerika, Černá Hora, Český ráj, Pardubicko, Středomoří, Divoký západ, Blízký východ)
  • obce, městské čtvrti a oblasti, sídliště (Dvůr Králové nad Labem, Mariánské Lázně, Rokytnice v Orlických horách, Malá Strana, Nové Město (pražské), Smíchov; samo slovo sídliště se píše jako Sídliště jen tehdy, když je součástí názvu: Sídliště Antala Staška)
  • stanice a zastávky veřejné dopravy (Letiště Praha, Dejvická, zastávka Náměstí Míru)
POZOR!
S malým písmenem se píší některé výjimky: sluneční soustava, galaxie, jitřenka, večernice (+ země, měsíc, slunce apod. v jiném než hvězdářském významu)
 
U obecných jmen označujících útvary zemské členitosti, vodstva, místa v lidských sídlech (ulice, náměstí, sady apod.), stavby a jejich významné části se píše písmeno malé (tato slova se v podobných slovních spojeních vyskytují moc často, jsou příliš obecná) a s velkým písmenem se píše až název samotný:
  • útvary členitosti zemského povrchu - hory, horstva, roviny, nížiny, ostrovy, poloostrovy (Kunětická hora, hora Říp, Orlické hory, Třeboňská pánev, ostrov Svatá Helena, Balkánský poloostrov - poloostrov Balkánský)
  • vodstva - oceány, moře, jezera, rybníky, řeky, potoky, vodopády apod. (Severní ledový oceán, Černé moře - moře Černé, Máchovo jezero, rybník Svět, Orlice, vodopády Viktoriiny, záliv Mexický apod.)
  • místa v lidských sídlech - ulice, náměstí, nábřeží, sady, zahrady, mosty a jiná prostranství (ulice Celetná, náměstí Svobody, nábřeží Smetanovo, třída Husova, pasáž Černá růže, most Legií, sady Čelakovského, zahrada Na Valech apod.)


Velkým písmenem se zpravidla označují také:

  • stavby a jejich významné části (hrad Rožmberk, Invalidovna, Loreta, Pražský hrad - Hrad, Novoměstská věž, Putimská brána, chrám sv. Petra, klášter Sázavský, Lidový dům, dům U Dvou slunců) - s  velkým písmenem se tradičně píšou názvy památek celonárodně považovaných za významné
  • významné jedinečné přírodní jevy (Boubínský prales, Semtínská lípa [památný strom], pramen Knížete Václava)
 
3. OFICIÁLNÍ JMÉNA VÝZNAMNÝCH INSTITUCÍ, ORGANIZACÍ A JEJICH STÁLÝCH ORGÁNŮ
Velkým písmenem se označují také oficiální názvy všemožných institucí a organizací - státních, správních, společenských, vědeckých atd.:
  • mezinárodní organizace (Organizace spojených národů, Rada Evropy)
  • státy (Česká republika, Spolková republika Německo, Království dánské, Spojené království Velké Británie a Severního Irska)
  • správní oblasti a územní jednotky (kraj Pardubický - organizační jednotka a nikoliv krajina ve východních Čechách, okres Ústí nad Orlicí, okres Brno-venkov, okres Praha-západ)
  • současné zastupitelské sbory, orgány států (Parlament ČR, Česká národní rada, Kongres [v USA], Úřad města Letohrad, Nejvyšší soud ČR, Armáda České republiky apod.)
  • společenské organizace - politické strany, zájmové spolky, sportovní kluby, náboženská sdružení apod. (Sokol, Český červený kříž, Obec spisovatelů, Umělecká beseda, Českobratrská církev evangelická, Strana modrozlatých [pokud by taková strana existovala :-)])
  • instituce vědeckovýzkumné, vzdělávací, kulturní a tělovýchovné (Akademie věd České republiky, Janáčkova akademie múzických umění, Divadelní fakulta Akademie múzických umění, Dům dětí a mládeže v Ústí nad Orlicí, Národní muzeum, kino Svět, Česká televize apod.)
  • organizace pro výrobu, obchod a služby (Krkonošské papírny, a.s., lékárna U Hodin, hotel U Modré hvězdy, Labská bouda, restaurace Na Zahrádce, koupaliště Džbán)
  • zdravotnické a sociální instituce (Orlickoústecká nemocnice, Ústav pro péči o matku a dítě)
 
4. NÁZVY DOKUMENTŮ, SLOVESNÝCH A VÝTVARNÝCH DĚL, HUDEBNÍCH A TANEČNÍCH SKLADEB
V dějinách lidstva se vyskytovalo taktéž mnoho význačných a jedinečných dokumentů a uměleckých děl - taková jakožto unikáty označujeme velkým počátečním písmenem:
  • dokumenty (Dekret kutnohorský - Kutnohorský dekret, Charta Organizace spojených národů, Sbírka zákonů, Zlatá bula sicilská) - často se však uplatňuje i obecné pojetí (Poštovní sazebník x poštovní sazebník)
  • jedinečné vědecké práce, články, učebnice, umělecká díla, modlitby... (Slovník cizích slov, Noc na Karlštejně, Bible kralická - Kralická bible, Beethovenova Devátá symfonie, Polka Es dur,)
  • noviny, časopisy, pořady (Lidové noviny, Události, Kouzelná školka, Skaut junák)
 
5. JMÉNA VÝROBKŮ, PLODŮ A ROSTLIN
Pokud potřebujeme označit určitý typ výrobku či plodů, jednotlivé dopravní prostředky, užíváme rovněž velké písmeno:
  • typy (automobil Škoda Felicia, minerální voda Poděbradka, jablko Zlatá reneta, sýr Lučina)
  • jednotlivé dopravní prostředky (Titanik, Apollo XIII)
POZOR!
Je třeba rozlišovat mezi větami: "Koupil si škodovku z autobazaru." a "Koupil si automobil značky Škoda." Podobně také: "Namažu ti chleba s lučinou." a "Namažu ti chleba sýrem Lučina."
 
6. OZNAČENÍ VÝZNAMNÝCH UDÁLOSTÍ A OBDOBÍ
Opět se velkým písmenem označují jedinečné nebo významné události, na které by si měl čtenář z nějakého důvodu dávat pozor (oficiální svátek nebo dějinný mezník):
  • významné dějinné události (Pražské povstání, Květen 1945, Velká francouzská revoluce)
  • opakující se politické, obchodní a kulturní akce (Mezinárodní hudební festival Pražské jaro, Dvacáté zimní olympijské hry x zimní olympijské hry [obecně])
  • významné dny a svátky (Nový rok [1.1. x nový rok = celý další rok, tj. 365-366 dní], Tři králové, Hromnice, Květná neděle, Boží hod velikonoční - Hod boží velikonoční, Den vítězství, Památka zesnulých, Štědrý den, vánoce, Velikonoce)
POZOR!
S malým písmenem se píšou spojení obsahující slovo válka (první světová válka, druhá světová válka, třicetiletá válka, stoletá válka, válka růží, falklandská válka, válka Severu proti Jihu atp.).obrazná pojmenování (sametová revoluce, pražské jaro [1968]) a několik výjimek (např. červnové povstání [1848], národní obrození, první republika, třetí císařství, vestfálský mír, heydrichiáda, postupimská konference, jaltská konference). Dále se takto píší názvy jako pesach, pascha, advent, masopust.

 

7. JMÉNA VYZNAMENÁNÍ A CEN
Například Řád bílého lva, Cena Egona Hostovského, Nobelova cena míru apod. Je ale třeba odlišit obecné označení (plaketa za dárcovství krve, medaile za zásluhy).
 
 
Prameny:
Pravidla českého pravopisu.