Prokrastinace

S tímto fenoménem se setkal pravděpodobně každý. Bohužel mezi nejrizikovější skupiny patří studenti, povětšinou vysokoškoláci. To ale neznamená, že studentům střední a základní školou povinným se tento fenomén vyhýbá. Ani náhodou!

Jen si vzpomeňte, kolikrát jste odkládali důležitý nebo nepříjemný úkol! Najednou jste kolem sebe viděli tisíc dalších úkolů, do kterých jste se pustili radši a s větší vervou. A přesně o tom prokrastinace je - člověk odsouvá své rozhodnutí nebo činy, vyhýbá se úkolům a má nutkání věnovat se jiným (i když třeba taky bohulibým) činnostem.

Prokrastinaci báječně ilustrují nejrůznější zdroje dohledatelné na internetu. Mezi mé absolutní favority pro představení prokrastinace patří legendární díl ze seriálu Black Books: www.youtube.com/watch?v=O84wbyM2cWs (zde dokonce s českými titulky). Polopatické je i toto video, rovněž otitulkované: www.videacesky.cz/kratke-filmy-online-zdarma/prokrastinace.

Co k tomu chorobnému počínání lidi vede? Stejně mají v podstatě jen 2 možnosti: a) překonají se a úkol splní, b) nepřemůžou se a musí čelit následkům (v podobě nejrůznějších postihů, trestů, sankcí apod.). Já to vím, vy to víte a vězte, že prokrastinici to vědí také. Tak proč? Proč se nezvednou od obrazovky počítače, kde jen tupě civí na nesmyslné video, proč podesáté přerovnávají svou sbírku zkamenělin, proč právě teď mají tak velkou touhu čistit okna?

Otázka je to poměrně snadná, odpověď bude složitější. Kdyby totiž existovala jednoduchá a univerzální odpověď, pak by velice pravděpodobně existovala i jednoduchá a univerzální metoda "léčby", tím pádem by už s největší pravděpodobností populace prokrasteniků záhy začala vymírat. Nic takového se ale neděje, tudíž problém bude krapet složitější. Přesto můžeme pozorovat jakési znaky prokrasteniků: člověk s nízkým sebevědomím, perfekcionista, člověk závislý na uznání druhých, člověk s malou, nebo naopak příliš velkou motivací, člověk se slabou vůlí, člověk bojící se odmítnutí a neúspěchu... Není tedy vhodné mluvit o prokrastenikovi jako o člověku, který je prostě líný. Dost často jsou to lidí schopní, šikovní, zajímaví, kteří si ale neumí poradit se svým životem - bojí se udělat chybu, a tak raději jakékoliv rozhodnutí odkládají, odsouvají, vrší mezi sebe a vytyčený úkol jednu překážku za druhou, protože když k cíli nedojdou, nebudou vystaveni riziku neúspěchu. Kromě toho člověka ovlivňují i nejrůznjší rušivé prvky (ano, třeba zapnutý počítač poblíž místa, kde se učíme), nebo nezvládnutá organizace času (celé odpoledne se člověk věnuje pletení svetru, a pak večer si uvědomí, že má zítra odvezdávat referát, že? :-)). O samotném principu prokrastinace se zajímavě rozpovídal Dan Ariely (americký psycholog, který se věnuje mimo jiné iracionálnímu rozhodování): www.videacesky.cz/navody-dokumenty-pokusy/dan-ariely-o-sebekontrole.

Jak je patrné, prokrastenik nemá snadný život. Ví o svých povinnostech, ale zároveň netuší, jak se k jejich splnění odhodlat. Umíte si představit ten stres? Nevíte, kam dřív skočít, blok a diář máte zahlcený poznámkami a připomínkami, ale stejně nakonec nic neuděláte. Obzvlášť patrné je to při plnění dlouhodobých cílů, při jejichž zdolávání je třeba postupovat po menších krůčcích, například psaní diplomových prací. Málokdo si sedne k počítačí a za dvě odpoledne napíše exceletní vědeckou studii - většina obyčejných smrtelníků k tomu potřebuje píli a dostatek času, aby si mohli sehnat potřebný materiál, aby si shromážděný materiál mohli prostudovt, aby si sami zhodnotili a přebarli načerpané poznatky atd. A právě tohle prokrasteniky děsí: budou muset jít třeba několikrát v měsíci do knihovny, budou ztrácet čas čtením knih. A kdo ví? Možná nakonec stejně diplomku nenapíšou! Možná ji sice napíšou, ale před komisí ji pak stejně neobhájí! Celé to bude naprostá ztráta cenného času. Takže místo aby sebrali svoji členskou kartičku a vydali se na dráhu knihomola, raději si desetkrát zkonstrolují statut na sociální síti, vyřídí si e-mailovou korespondenci, uklidí si libovolnou část bytu (stolem to začíná, generálním úklidem a leštěním parket končí :-)) atd.

Možná si teď říkáte, že prokrastinace je opravdu zlá, moc moc zlá paní a že se s ní rozhodně nechcete pustit do křížku. To jste na tom tedy podobně jako většina tzv. normálních lidí. Ale přesto můžete těmto sklonům podlehnout (ano, uznávám, mám s prokrastinací bohaté zkušenosti :-)). Co tedy pomůže? Podívat se můžete třeba na web psychologie.cz, přímo na stránky zabývající se problémy studentů: studentpoint.cz nebo přímo na adiktologickou poradnu poradna.adiktologie.cz.

Přeju vám hodně štěstí a sil při bojování s touto saní - má sice hodně hlav, ale chytrý člověk ji může porazit!